Trhlina | slovenská audiokniha

14.2. 2019Alena0

Za Jozefem Karikou jednou přišel muž, aby mu vyprávěl svůj příběh, který se odehrál na slovenském pohoří Tribeč. Mohla za to autorova předchozí kniha, mysteriózní thriller Strach, který Igora přiměl k tomu, aby Jozefa Kariku považoval za vhodného zapisovatele svých pamětí. Mohlo se to tak skutečně stát, stejně tak by mohl celý konstrukt být výplodem autorovy fantazie. Skutečnost se pravděpodobně nikdy nedozvíme, sám Karika v doslovu říká, že se k celé záležitosti už nehodlá vracet. Tím však tajemno, které knihu Trhlina obestírá, rozhodně spíše přiživuje.

Dílo sestává z přepisu nahrávek, které při několika sezeních s jistým Igorem, dříve provozovatelem úspěšného blogu, Jozef Karika získal, doplnil o vlastní poznámky a literárně vyšperkoval do podoby knihy. Taková je alespoň teorie. Díky tomu si může dovolit občas z role vypravěče vystoupit a mluvit přímo ke čtenáři, při čemž vlastně hovoří k samotnému autorovi. Tento jev daleko více vynikne právě v audioknize, která navozuje pocit, jako byste byli nahrávání osobně přítomni; jako by příběh nevyprávěl školený herec, nýbrž Igor sám.

Muž ve svých vyprávěních vzpomíná na první roky po ukončení vysoké školy, kdy nemohl najít pořádnou práci, a tak se věnoval svému blogu a melouchům, které mu dohodil úřad práce. Dostal se tak na staveniště, kde měl spolu s ostatními dlouhodobě nezaměstnanými za úkol vyklízet budovu bývalého blázince. Zde objevil staré zápisy, které ho přivedly na stopu záhadných zmizení v pohoří Tribeč, která lze vystopovat i více než sto let do minulosti. V jedné nevelké části Slovenska se údajně ztratilo nápadně více lidí než je běžné v jiných končinách, a to zejména v zimním období.

Své objevy publikoval na blogu, kde jej našli jak příznivci tajemné teorie o záhadách Tribeče, tak i její odpůrci. Kde však stojí pravda? Je běžné, že se lidé prostě ztrácejí? Je tamní terén natolik nepřehledný, že lze zmizení vysvětlit zcela všedními příčinami? Nebo se na Tribeči skutečně vyskytují tajemná místa a věci mimo lidské chápání?

A tak se skupinka, v níž najdeme zástupce obou znesvářených táborů, vydává do hor onu záhadu prozkoumat…

Věřte, nevěřte

Já jsem se vydala prozkoumat pro změnu audioknihu v originálním znění, totiž slovensky. Už nějakou dobu se snažím díla slovenských autorů přijímat bez nutnosti překladu, proto byla také Trhlina vítaným přírůstkem do mé osobní sbírky. K mému překvapení však jméno vypravěče zní téměř česky: Přemysl Boublík.

Přesnost či přízvuk jeho slovenštiny nedokážu posoudit, zaujala mě však lehkost, s jakou přechází do češtiny a tyto drobné úseky, ve kterých autor cituje „zahraniční“ média, zazněly čistě a bez přízvuku. Není se čemu divit, tento herec je sice původem Čech, ale většinu dětství prožil a herecká studia absolvoval na Slovensku.

Udičku, kterou mi Boublík nahodil, jsem sežrala i s navijákem. Celým dějem jsem se nechala táhnout, a i když byl počáteční rozjezd spíše pomalejší, jeho tempo a nasazení mě při poslechu opravdu chvílemi nutily zapomenout, že knihu nevypráví sám Igor.

Dalším překvapením byl fakt, že ačkoli se jedná o psychothriller, byla místa, kde jsem se smála nahlas. Mohly za to především autorovy (nebo možná Igorovy) vsuvky, drobné komentáře, trefná přirovnání, která používal a tím odlehčoval jinak tíživou situaci, ke které se v závěru příběhu děj knihy stáčí.

Atmosféru tajemna dokreslují také znělky mezi kapitolami – někdy orchestrální, jindy elektronické, občas podbarvené šuměním či skřípáním, vždy však originální a zatraceně vhodně zvolené. Lze je označit spíše za kratší a občas jsem je už ani nevnímala, později jsem si ale uvědomila, že bych je dokázala poslouchat i samostatně. S knihou je to však vždycky lepší.

Trhlina pro mě nebyla nepřekonatelným zážitkem, rozhodně nemůžu říct, že bych se klepala hrůzou a měla strach o jednotlivé aktéry – tím spíš, že si autor zahrává s důvěryhodností vypravěče. Její poslech ve slovenské verzi jsem si však opravdu užila, a to až natolik, že jsem zatoužila Tribeč navštívit (v letním období samozřejmě). Mám však obavu, že se z této končiny díky knize Jozefa Kariky stane stejně turisticky profláklá oblast, jako je například Žítková na československém pomezí po vydání Žítkovských bohyní.

Tak co, sejdeme se na Tribeči?

 

Trhlina

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů