Dívka, která si říkala Tuesday

13.7. 2018 Alena 0

Tento článek by mohl být o Lisbeth Salanderové, kdyby se narodila v Londýně a potkalo ji ještě něco horšího než mafiánský otec a autor násilně dopisující další a další životní strasti. Románová prvotina Stephena Williamse může ikonickou švédskou ságu v lecčems připomínat, narozdíl od Milénia však stále setrvává ve stavu jediného dílu, který lze bez nadsázky označit za dechberoucí. Když už jsem to hlavní prozradila, tedy že mě kniha zaujala, můžeme se zaměřit na důležitější otázku: sáhnout raději po knize, nebo audioknize?

Tuesday je zvláštní osůbka. Přirovnání k Lisbeth rozhodně není mimo mísu, jelikož se jedná o malou, anorekticky vyhlížející hackerku s emo vzhledem. Žije v zapomenutých tunelech pod Londýnem a plánuje svou pomstu. Přišla o všechno, co měla, a  teď se chystá potrestat viníky – tedy mafiány, překupníky všeho možného a násilníky. Sama prakticky nemá co ztratit, navíc při uskutečnňování svého plánu pomáhá dalším dívkám, které potkal podobný osud. Zůstávají za ní mrtví a výmluvný podpis Tuesday.

Na druhé straně stojí detektiv Loss a jeho mladá parťačka. Stárnoucího policistu trápí vlastní temné vzpomínky a jen obtížně se drží na hranici příčetnosti a schopnosti pokračovat ve vyšetřování. I to má tato kniha se severskými detektivkami společného. Z nějakého důvodu právě jeho si Tuesday vybrala, právě jemu posílá důležité indicie.

A potom jsou tu samozřejmě oni dotčení mafiáni, kterým Tuesday ničí kšefty. Sledujeme i temnou stranu a její plány, jak se dívky zbavit.

Stephen Williams rozehrál nebezpečnou partii, která vás provede zapomenutými stanicemi londýnského metra, poznáte se se squattery, pasáky a dealery drog, navštívíte chatovací fóra pro anorektičky a sebevrahy – zkrátka neštítí se ničeho. A když už vás napadne, že nemůže být hůř, autor přeci jen něco vytáhne z hlubin podsvětí. Knize tak chybí už jen akce do poslední strany a blížila by se dokonalosti. Místo toho Williams konec poněkud natahuje a nechává ho otevřený, snad pro další díl.

Raději audioknihu?

Tištěná předloha vyšla poprvé na jaře 2015, českého překladu se dočkala téměř přesně o rok později u nakladatelství Domino. Za další rok se mohli z příběhu těšit i posluchači audioknih. Vydavatelství Tympanum tomuto titulu natolik věřilo, že jej vyslalo do klání o audioknihu roku 2017. Do užšího výběru se neprobojovala. Mohla za to silná konkurence, nebo i něco jiného?

Dívku, která si říkala Tuesday načetli dva herci: roli Tuesday ztvárnila Anna Linhartová, ostatní části, především ty z pohledu detektiva Losse (ale i gangsterů či anorektičky) Jan Kolařík. Zkušený herec a rozhlasový moderátor se všech svěřených partů ujal s grácií a nadhledem. Mnohdy čte poněkud pomalu, což však k životem znavenému detektivovi tak nějak patří. U ostatních rolí lze snadno odlišit i v přímých řečech, kdo zrovna hovoří, a tak jsem si po mírném zrychlení přehrávání jeho části vlastně docela užila.

Poněkud rozporuplnou je však Anna Linhartová. Na roli Tuesday se hodí jak barvou hlasu, který je opravdu mladý a svěží, tak i vlastním vzhledem – kdyby podstoupila podobnou kúru jako hlavní hrdinka knihy, mohly by si být podobné i fyzicky. S ironií i odevzdaností, nadšením i naštváním, kterými Tuesday prochází, pracuje velmi dobře a uvěřitelně. Na závadu jsou však její často špatně vyslovená i běžná slova a drobná vada řeči, která se proměnlivě ve čteném textu objevuje.

Dalším ne úplně milým překvapením jsou dělící melodie, při jejichž poslechu jsem nejednou běžela kontrolovat přehrávač, jestli se neporouchal. Elektronické melodie vykazují značnou míru zkreslení, jedna z nich přeskakuje podobně jako CD přehrávač bez bufferu (to je pro ty, kdo nepamatují na gramofony). Po chvilce se navíc začínají opakovat, což je na jednu stranu dobře, protože přeskakování už tolik neděsí, na druhou jsou to pořád jen repetitivní znělky.

Kniha má navíc mnoho, opravdu velmi mnoho krátkých kapitol – při 328 stranách, respektive 8,5 hodinách poslechu více než 100. Sečteno a podtrženo bych vás tentokrát raději navedla k tištěné (nebo elektronické) knize. Bude se rychle číst a nebude vás děsit. Pokud však přeci jen potřebujete audioknihu, například na optimistickou dovolenou do auta (vyzkoušeno za vás), ani tato verze vám s trochou štěstí reprosoustavu ani ušní bubínky neprotrhne. Jenom si doma ještě před cestou pusťte znělky, ať kvůli domnělé poruše přehrávače neskončíte v příkopu.

 

Přeci jen raději audioknihu?

Nebo snad e-book?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů